Články

Za kořeny vánočních svátků: Temný a magický advent

(foto Wilhelmine Lachmanová)

V křesťanské tradici je advent obdobím očekávání slavnosti narození Spasitele, doba zklidnění, rozjímání i postění. V moderní ateistické podobě naopak většinou vládne shon a ruch nákupů a dalších hmotných vánočních příprav. Pokud však zapátráme v lidových tradicích a obyčejích a vydáme na cestu k pohanským kořenům tohoto období, dýchne na nás zcela jiná atmosféra. Temná, strašidelná, magická. Období nejhlubší temnoty, kdy světlo umírá, aby se pak znovu zrodilo.

Dlouhé a chladné noci a postupné ubývání zásob přirozeně vyvolávaly v našich předcích obavy z budoucnosti. Starosti o novou úrodu, zdraví nebo plodnost se soustředily především na předvídání budoucnosti a snahy naklonit si osud magickými praktikami.

Je to doba, které vládnou bohové zimy, podsvětní síly a předkové. Brána mezi světy zůstává stále pootevřená a skrze ni mohou přijít k našim obydlím neobvyklí návštěvníci.

Pojďme se tedy trochu seznámit s tajemnými bytostmi a magickými dny temné části roku. Číst více

Mabon

CC Avia Venefica

Na podzimní rovnodennost (Mabon, Dožínky) se v pohanských tradicích zapomíná jako na nedůležitý svátek. Je pravda, že při něm nedochází k žádnému významnému dramatu. Jeho význam ale není radno podceňovat. Zanedbávání tohoto svátku je zřejmě dáno spíše nepochopením jeho symboliky než jeho opravdovou bezvýznamností.
Rovnodennost je den, kdy světlo a tma trvají stejný počet hodin a jsou tedy na moment v dokonalé rovnováze. Na Mabon se ocitáme v posledních okamžicích vlády světla a slunce a na prahu začínajícího období tmy. Jedinečnou sílu tohoto dne můžeme využít velmi dobře ve svůj prospěch, ať už chceme posílit svoje kouzla, nebo se zaměřit na rekapitulaci svého úsilí.

Poznámka autorky: Tento článek jsem sestavila záměrně obecně, aby poskytl inspiraci, nikoli jednotný návod. Měl by popsat spíš základní myšlenku Mabonu v konceptu Kola roku, které považuji za jeden z nejrozšířenějších konceptů napříč pohanskými tradicemi, který znám. Číst více

Hradiště Bukovec v Plzni

Za pozůstatky hradiště Bukovec se musíme vypravit na severovýchodní okraj Plzně. Tam se na břidlicovém kopci zvaném Holý nebo též Ovčí či Spálený vrch (373 m. n. m.) nad meandry řeky Berounky skrývá přední archeologická památka západních Čech.

Číst více

Reportáž z výletu „Pravěká Plzeň“

15. června 2013 se uskutečnil první pohanský výlet plzeňské „odnože“ PFI. Tak jako se mnoho pohanů obrací ke svým předkům a historickým pramenům, i my jsme chtěli začít naše putování Plzeňskem u kořenů civilizace – nasát atmosféru úsvitu dějin lidského společenství a v neposlední řadě se dozvědět něco víc o těch, kteří žili v našem kraji několik tisíc let před námi. Expozice Západočeského muzea v Plzni nám poskytly jedinečnou příležitost k takové cestě časem.

Číst více